Posuvná střešní taška v rozmezí 40 mm, s dvojitým drážkováním pro těsný spoj. Celková šířka tašky je 275 mm, celková délka tašky je 433 mm. Krycí šířka tašky je 230 mm a krycí délka tašky je 323-363 mm.
Bezpečný sklon krytiny je 30°, 24° pro těsné podstřeší a 20° pro vodotěsné podstřeší. Hmotnost tašky je 3,6 kg, hmotnost 1 m2 krytiny je od 43,2 kg, spotřeba je od 12 ks na m2.
Taška se provádí v povrchových úpravách režná, engoba i glazura.
Taška Samba je velkoformátová posuvná krytina umožňující posun o 25 mm, Má boční drážkování a systém drážek je v horní části, používá se proto pro střechy s nízkým sklonem. Celková šířka tašky je 280 mm, celková délka je 470 mm, krycí šířka tašky je 228 mm a krycí délka je 355-380 mm.
Hmotnost tašky je 3,7 kg, hmotnost 1 m2 krytiny je od 43,3 kg a spotřeba je od 11,5 ks na m2. Bezpečný sklon střechy je 22°, 16° s těsným podstřeším a 12° s vodotěsným podstřeším.
Vyrábí se v povrchových úpravách režná, engoba i glazura.
Jedná se o tašku s vysoko klenutým konickým profilem. Taška se používá pro historické i moderní stavbu, kde navzuje na eleganci antické architektury. Celková šířka tašky je 280 mm, celková délka je 465 mm, krycí šířka je 223 mm a krycí délka je 365-380 mm.
Tašku lze používat i pro střechy s menším sklonem, Bezpečný sklone je 22° , s těsným podstřeším 16° a s vodotěsným podstřeším 12°. Hmotnost jedné tašky je 3,6 kg, hmotnost 1 m2 krytiny je od 42,8 kg. Spotřeba na 1 m2 je od 11,9 ks.
Taška se vyrábí v provedení režná, engoba i glazura v několika odstínech.
Jedná se o posuvnou tašku s dvěma drážkami. Rozteč možného posunu je 60 mm. Celková šířka tašky je 277 mm, celková délka tašky je 465 mm, Krycí šířka tašky je 232 mm a krycí délka tašky je 340-400 mm.
Bezpečný sklon střechy je 30°, 24° s těsným podstřeším a 20° s vodotěsným podstřeším. Hmotnost tašky je 3,6 kg, hmotnost 1 m2 krytiny je 38,9 kg. Spotřeba krytiny je od 10,8 ks/m2.
Taška Hranice 11 se vyrábí v povrchových úpravách režná, engoba i gluzura v odlišných odstínech.
Střešní taška Tondach Francouzská 14 je taška, která byla dříve hojně využívaná. Povrch této tašky tvoří 2 drážky, svojí konstrukcí je podobný tašce Falcovka. Celková šířka tašky je 245 mm, celková délka tašky je 405 mm. Krycí šířka tašky je 200 mm a krycí délka je 335 mm.
Bezpečný sklon střechy je 30°, 24° s těsným podstřeším a 20° s vodotěsným podstřeším. Hmotnost tašky je 3 kg, hmotnost jednoho m2 je od 43,5 kg. Spotřeba na m2 je od 14,5 ks/m2.
Taška se vyrábí v provedení režné tašky a engoby v různých odstínech.
Střešní taška Tondach Francouzská 12 je velkoformátová taška, která byla dříve hojně využívaná. Povrch této tašky tvoří 2 drážky, svojí konstrukcí je podobný tašce Falcovka. Celková šířka tašky je 277 mm, celková délka tašky je 465 mm. Krycí šířka tašky je 232 mm a krycí délka je 385 mm.
Bezpečný sklon střechy je 30°, 24° s těsným podstřeším a 20° s vodotěsným podstřeším. Hmotnost tašky je 3,6 kg, hmotnost jednoho m2 je od 40,7 kg. Spotřeba na m2 je od 11,3 ks/m2.
Taška se vyrábí v provedení režné tašky, engoby i glazury.
Tvar této tašky vzniknul již v 19. století, díky svým hlubokým drážkám kryje dokonale spoje a hodí se do náročných klimatických podmínek. Celková šířka tašky je 275 mm, celková délka je 433 mm. Krycí šířka tašky je 234 mm a krycí délka je 390 mm.
Bezpečný sklon pro tuto krytinu je 30°, pro těsné podstřeší 24° a pro vodotěsné podstřeší 20°. Hmotnost jedné tašky je 3,8 kg a hmotnost 1m2 je asi 42,2 kg a více. Spotřeba tašek je od 11,1 ks/m2.
Taška se vyrábí jako režná, engoba i glazura v různých odstínech.
Jedná se o jednu z nejstarších posuvných střešních tašek s dvěma drážkami na povrchu. taška je posuvná v rozmezí 60 mm a to v roztečích střešních laťí 280-340 mm. Přesná šířka tašky je 245 mm a výška 405 mm, jedna taška má krycí šířku 200 mm.
Bezpečný sklon pro tento typ je 30°, pro těsné podstřeší 24° a pro vodotěsné podstřeší 20°.
Hmotnost jedné tašky je 3 kg, hmotnost jednoho metru čtverečního 43,5 kg.
Spotřeba tašek je od 14,5 ks/m2 dle zvolené krycí délky.
Taška se vyrábí buď jako režná nebo s povrchovou úpravou engoba v různých odstínech.
Sklon střechy OLH PLH
Plechové krytiny jsou v poslední době stále populárnější a to i v občanské výstavbě a to díky své ceně, rychlosti a jednoduchosti montáže a v neposlední řadě také hmotnosti, která nejnižší ze všech pokrývacích materiálů.
Plechové krytiny se vyrábí z různých materiálů, nejčastější jsou ocelové plechy, které jsou chráněny proti korozi několika vrstvami nátěrů či nástřiků, asi druhý nejpoužívanější materiál je hliník, který může být s povrchovou úpravou nebo bez ní. Méně používaným materálem je měď, která se používá především na historických stavbách, kde je zapotřebí dodržet jistý historický vzhled. zřídka používanými materiály jsou titanzinek nebo nerez kvůli vysoké ceně.
Ocelové krytiny je automaticky zapotřebí povrchově upravit, nejčastěji se používá zinkování, barevné nátěry a nástřiky nebo nanesení tenké vrstvy plastu s předchozími nátěry, stejně tak se může ošetřovat povrch hliníku. Na druhé straně měděné plechy a titanzinkové plechy nevyžadují žádnou povrchovou úpravu a údržbu, ale jejich cena je několikanásobně vyšší.
Dle tvarového provedení se plechové krytiny rozdělují na rovné plechové krytiny, šablonové krytiny, vlnovky, různé profilované plechy v imitaci například střešní tašky a trapézové plechy.
Nejznámějšími výrobci plechových krytin na českém trhu jsou Lindab a Satjam.
Betonové tašky se vyrábí z barveného betonu, který je chemicky ošetřen, aby byla jeho životnost prodloužena a dnes se navíc vyrábí se speciálními povrchovými úpravami, které chrání tašku před vlivy počasí.
oproti páleným střešním taškám mají nevýhodu ve vyšší hmotnosti a konstrukce střechy proto někd musí být masivnější nebo lépe vyztužená. betonové tašky se vyrábí také jako velkoformátové což může urychlit pokrývačské práce. Montáž je prakticky totožná jako u pálených střešních tašek , liší se především rozteče laťí u každého typu tašky. Konstrukce střešního pláště je také totožná.
Tašky se vyrábí také s různými povrchovými úpravami v podobě nástřiků, jedná se akrylátové nástřiky v jedné až třech vrstvách, které také mohou být v lesklé podobě a v různých odstínech, které jsou nejčastěji cihlová, višňová, hnědá, černá, šedá a další.
Mezi nejvýznamnější výrobce působící na českém trhu patří firmy Bramac, KM Beta nebo Meditteran
Pálené střešní tašky jsou hromadně využívanou střešní krytinou již více než 100 let a dnes se lze setkat na střechách z taškami, které pocházejí z prvorepublikového období a jsou plně funkční krytinou.
Jejich výhodou je přijatelná cena, nízká hmotnost oproti betonovým taškám, rychlá a snadná pokládka a výborný vzhled, který zachovává tradici přírodních materiálů.
Nejznámější výrobce v české republice je Tondach, dále Roben nebo Bramac, tedy původně výrobce pouze betonové krytiny.
Keramické tašky se skládají na střešní latě o rozměru 5×3 cm, které leží na krokvích nebo na kontralatích připevněných ke krokvím. Zpravidla se začínají skládat z pravého spodního rohu a souběžně se pokračuje nahoru a doleva. pro ukončení u boční hrany střechy se používají krajové tašky nebo oplechování, ukončení u hřebene zajišťují hřebenáče dodávané vždy ke konkrétnímu typu krytiny. Pod krytinu se dnes vždy umisťuje difuzní folie, která zajišťuje pojistnou ochranu proti případnému zatékání vody.
Jako další doplňkový sortiment tašek se dodává:
Keramické střešní tašky se vyrábí s různými povrchovými úpravami
Šimé střechy jsou dle ČSN střechy, které mají sklon větší než 10°. Konstrukce těchto střech je tvořena nejčastěji krovy a vazníky, které mohou být vyrobeny z různých materiálů, nejčastěji využívaný materiál pro nosnou konstrukci střech u obytných staveb je dřevo a to díky své hmotnosti, výborné pevnosti v tahu i v tlaku, relativně nízké ceně, malé roztažnosti při výkyvech teplot. U průmyslových a komerčních budov se používá spíše ocel a to kvůli větším půdorysným rozměrům budovy, kde použitý materiál vyžaduje vyšší pevnost v tahu a dřevo je v porovnání s ocelí nedostačující.
Jako krytina pro šikmé střechy se používá celá škála materiálů a tvarových provedení. Nejčastěji používané zůstavají pálené keramické tašky, betonové tašky, plechové krytiny v podobě trapézových plechů, rovných plechů s falcovým spojem, plechy v imitaci střešní tašky, vlnovek apod.; méně používanými krytinami jsou dnes eternitové krytiny, asfaltové krytiny v podobě vlnovky – onduline nebo různých tvarů – střešní šindele.
Každá krytina má svá pravidla pokládky, které vždy udává jejich výrobce a které je nutné dodržovat pro správnou funkčnost střechy a také pro případ reklamace, při nedodržení těchto pravidel může dojít k poškození střešního pláště a ke škodám na majetku.
Zábrany proti ptactvu zamezují přístupu ptactva na části budov jako jsou fasády, střechy, vzduchotechnika, sochy, parapety, ostění, nosníky a trámy, okapy, atd.
Ptáci v těchto částech hnízdí anebo se zde zdržují a svými výkaly špiní konstrukce nebo tyto konstrukce přímo poškozují.
K zabránění přístupu ptactva k těmto konstrukcím se používají zábrany jako jsou sítě, hroty a drátěné systémy. Základní rozdělení zábran dle konstrukce je:
Ochranná konstrukce proti hnízdění a pobývání ptáků na budovách se volí dle konkrétní konstrukce, kterou je požadováno chránit, jednotlivé systémy lze samozřejmě kombinovat. Pro ochranu lodžií, soch, světlíků, prosklených ploch a jiných velkoplošných prvků se volí síťový systém, který tyto konstrukce chrání před vstupem ptáků.
Pro velkoplošné vodorovné konstrukce bez denního přístupu lidí jako jsou například střechy se volí drátový systém pavouk, který není cenově náročný a bez problému splňuje účel.
Pro podélné a úzké konstrukce se používá výhradně hrotový systém, který zamezí přístupu ptáků pomocí svých hrotů a který je běžně instalován na problémové konstrukce jako jsou žlaby, římsy, hřebeny střech, sochy apod.
Před výběrem správného systému se poraďte s realizační nebo výrobní firmou, která by vám měla vždy navrhnout nejlepší řešení z hlediska finančního i technického.
Hrotový systém brání ptactvu v přístupu pomocí trčících ostrých hrotů, které jsou upevněny na liště upevněné do konstrukce. Lišta může být do kanstrukce upevněna buď hřebíčky nebo přilepením.
Hrotový systém se používá především na podélné konstrukce jako jsou hřebeny střech, okapy, podélné nosníky, římsy, vodorovné konstrukce z válcovaných profilů, nebo bodové konstrukce jako sochy.
Vyrábí se v různých provedeních a seřazeních hrotů dle chráněné konstrukce.
Jedním z nejznámějších výrobců hrotového systému proti ptactvu je firma Kraupner, která vyrábí hrotové ochrany v různých provedeních pro individuální chráněné konstrukce. Hrotový systém H111 00001 jedná se o systém pro ochrany úzkých konstrukcí jako jsou římsy široké max. 50 … Continue reading
Hrotový systém lze ke konstrukci připevnit třemi způsoby:
Pokud se hroty lepí, konstrukce se očistí od prach, nečistot a mastnoty. Lepení se provádí silikonovým tmelem, který zaručuje pružnost a stálost za každého počasí.Tmel se nanese na spodní stranu lišty po celé délce a přitlačí se na danou konstrukci, po přimáčknutí by měla lišta zůstat v budoucí požadované poloze. jednou kartuší tmelu lze přilepit asi 8-12 bm lišt. Spotřeba většinou záleží na rovnosti podkladu. tato metoda se používá u materiálů jako jsou plech, beton, keramika, ocel, apod.
Hřebíčky se upevňuje lišta s hroty, která má v sobě předpřipravené díry, do kterých se hřebíčky natloukají. Používá se pro dřevěnné podklady.
Provádí se stejně šroubováním vrutů stejně jako upevnění hřebíčky.
Mezi pásky se nechává mezera o šířce 5 mm pro odtok dešťové vody.
Lišty se vyrábí v délce 32 cm a je tvořena 8 segmenty po 4 cm, které je možné odlamovat a je možné je snadno upravovat dle konstrukce.
Síťový systém je tvořen ochranou síťí a nosnou rámovou konstrukcí pro tuto síť. Zabraňuje náletům ptáků na fasády, vzduchotechnické zařízení, lodžie a různé velkoplošné konstrukce.
Je vyrobena z UV stabilního polyethylenu, předpokládaná životnost je asi 10 let, vyrábí se v různých odstínech tak aby splívala s barvou fasády či konstrukce a architektonicky nenarušovala vzhled budovy. Sítě proti holubům mají velikost ok asi 50×50 mm a sítě proti vlaštovkám, jiřičkám a drobnému ptactvu 20×20 mm
Je tvořen oky s hmoždinkami upevněnými do fasády, skrz které je natažený a našponovaný pozinkovaný ocelový či nerezový drát, ke kterému je připevněna ochranná síť pomocí hliníkových spon.
U velkých ploch se síť napjuje pomocí sponek v místech, kde spoj nejméně narušuje vzhled.
Pro vytvoření rámu se používají lanka vyrábění z nerezové oceli nebo z pozinkované oceli a průměru 2 mm. Síť je k lanku připevněna hliníkovými sponkami, které jsou připevňovány speciálními kleštěmi, spotřeba sponek je 10-15 kusů na běžný metr.
Tzv. „pavouk“ je vhodný zejména pro střechy a kopule. Skládá se z dlouhých nerezových drátů, které jsou na jednom konci upevněny do otočného ocelového stojany, který je ke konstrukci buď přilepený nebo přišroubovaný.
Nerezové dráty se pohybují při mírném větru nebo se rozkmytají při dotyku ptáka a tím ptactvo plaší. Dráty by neměly být umístěny výše než 10 cm nad plochou.
Před údržbou střechy či konstrukce se dá systém snadno demontovat.
Lož otočného čepu se ke konstrukci může lepit silikonovým tmelem nebo šroubovat pmocí samořezných či jiných šroubů a vrutů dle konstrukce.
před lepením je zapotřebí podklad pořádně očistit od nečistot, prachu a mastnoty.
Poté se do otočného dílu připevní dráty, které se předtím naohýbají tak aby byly umístěny nad střešní konstrukcí maximálně 10 cm a měly by přesahovat asi 5 cm přes okraj. Drátům nesmí nic překážet v pohybu a otáčení.
Lankový systém je nejméně používanou variantou při ochraně budov proti ptactvu a to díky jeho ceně a obtížnější montáži. jeho účinná šířka je pouze 5 cm a proto se instaluje na úzké konstrukce nebo na konstrukce, u kterých se pohybují lidé – například zábradlí anebo římsy a kraje střech. Princip systému je ten, že ptáci nemohou dosednout díky napnutým lankům na chráněnou konstrukci.
Lanka umístěná nad konstrukcí asi 10 cm se připevňují do nerezových držáků, které jsou ke konstrukci přilepeny, přinýtovány nebo připevněny pomocí hmoždinek. Tyto držáky jsou od sebe vzdáleny maximálně 2 metry.
Životnost tohoto systému se pohybuje do 10 let. Většinou je u tohoto systému zapotřebí pravidelný servis.
Pro plašení holubů a ptactva se používají makety a obrázky predátorů, ze kterých mají ptáci přirozený strach a vyhýbají se takto označeným místům, nejznámější jsou asi nálepky na velkých prosklených plochách, jako jsou výškové budovy, stěny podél silnic nebo zastávky.
Dřevěnné obklady ve venkovním prostředí jsou náchylnou konstrukcí na poškození větrem, deštěm, sluncem i mrazem. Pokud je zanedbána údržba tohoto typu obložení, může dojít k nenávratnému poškození dřeva a poté je nutná celá výměna obložení.
Venkovní obložení je tvořeno palubkou v různých tvarových a profilových provedení a materiálových provedení (smrk, jedle, borovice, modřín,…)
Pro nátěry dřeva se nejčastěji používají tyto druhy nátěrů
Nátěry obecně se vyrábí v provedení napouštěcích olejů a vosků, lazur, laků, barev
Napouštěcí oleje a vosky – umožňují zachovat původní vzhled dřeva, jedná se o nejstarší ochranu dřeva, kdy byly používány pouze přírodní oleje, které dnes slouží především pro úpravu nábytku a interiérových doplňků, přírodní oleje jsou nahrazovány polyurethanovými pryskyřicemi a alkydovými oleji.
Lazury – jedná se o tenkovrstvé, průhledné nebo poloprůhledné nátěry, které zachovávají strukturu dřeva a jeho přirozenost, staré dřevo nevyžaduje odstranění předchozích soudržných nátěrů
Laky – jedná se o průhledné nátěry v různých odstínech, které na dřevě tvrdý, mechanicky odolný film, a hladký a lesklý povrch dřeva
Barvy – zakrývají strukturu a přirozenost dřeva, a vytvářejí jednobarevný povrch
Před nátěrem je zapotřebí vypnit veškeré trhliny a vyštíplé suky ve dřevě na což se používá speciální tmel, a pozaschnutí tmelu se povrch dřeva obrousí smirkovým papírem. Nejdříve se brousím papírem s vyšší hrubostí – asi 80. Poté se pokračuje k jemnější zrnitosti – až 150. poslední broušení musí být ve směru ve směru let dřeva. na broušení také lze používat brusnou houbičku.
Broušení větších ploch se provádí vibrační bruskou.
Před nátěrem odstraníme prach a nečistoty včetně mastnot.
Značka Lazurol je označení řady výrobků firmy Teluria, jedná se o syntetické nátěry odolné povětrnostním vlivům, mrazu, vodě, plísním a houbám a UV záření.
Jedná se o roztok alkydové pryskyřice v organickém rozpouštědle s přísadou vysýchavých olejů a disperzí organických a anorganických pigmentů s přídavkem směsi speciálních vosků.
Používají se pro nátěry dřeva a dřevěnných výrobků vevnitř i venku. Aplikační teplota je od +7°C a to na vyschlé dřevo o maximální vlhkosti 25%.
Dřevo se nejdříve impregnuje nátěrem též značky Lazurol, ve venkovním prostředí se nanáší ve 2-3 vrstvách s minimální přestávkou 24 hodin. Lazurol se nanáší štětcem a není potřeba jej ředit, vyrábí se v řadě odstínů.
lazurol se vyrábí v mnoha provedeních, jako jsou emaily na okna, lodní laky, napouštěcí oleje, pochozí laky, atd.
Nátěry kovových obložení fasád se provádí z důvodu ochrany obložení před korozí a kvůli získání nového vzhledu. obložení bývají nejčastěji tvořena trapézovými plechy vyrobenými z hliníky nebo ocelového tenkostěnného plechu.
Pro nátěry těchto obložení se používají stejné produkty jako pro nátěry kovových krytina pro aplikaci barev platí stejná pravidla jako pro střechy.
Více informací najdete na následujících odkazech.
Problematika kovových krytin a obložení
Příprava podkladů před provedením nátěru
Nátěr kovových střech a obložení vodoředitelnou barvou ETERNAL
Střechy z asfaltových krytin jsou převážně ploché střechy. Dnes jsou krytiny z asfaltových pásů vyráběny z kvalitního modifikovaného asfaltu a většinou je střecha zakryta více vrstvami těchto pásů. Navíc vrchní pás má posyp, který je tvořen drobným kamenivem v různých odstínech, který má za účel chránit pás před UV zářením a povětrnostními vlivy, druhotný účel je také architektonický.
Ovšem spousta budov v České republice a to především ty z minulé doby, jsou tvořeny starými asfaltovými pásy, které byly vyráběny z oxidovaného (méně kvalitního) asfaltu a nemají žádnou povrchovou úpravu, která by je chránila před vlivy slunečního záření. Anebo jsou tyto nátěry staré a strávené, tím pádem neúčinné.
Asfaltové krytiny, které nemají ochranou vrstvu je třeba natírat ochranými reflexními nátěry, které odráží sluneční zářění, a chrání asfaltovou vrstvu před poškozením.
Pro ochranné nátěry asfaltových pásů používáme reflexní ochranný lak Den Braven s označením Denbit REFLEX ALU. Jedná se o bitumenovou hmotu modifikovanou syntetickým kaučukem s přidáním živic a chemických sloučenin.
Lze jej nanášet na asfaltové lepenky, bitumenové šindely, eternitové a pozinkované plechy, betonové zdi, cementové a vápenocementové omítky a minerální podklady. Lze jim také natírat klempířské prvky.
Díky stříbrnému barvivu má reflexní účinky, které mimojiné také zabraňují přehřívání konstrukcí střech a zdiva.
Podklad musí být dokonale očištěný od prachu, nečistot a mastnot. Veškerý praskliny musí být vyplněny opravnými stěrkami, puchýře se rozříznou do kříže a následně se vyplní, u nových podkladů musí být řádně vyzrálé a ze starých konstrukcí musí být odstraněny staré nesoudržné nátěry.
Nátěr se nanáší štětkou či štětcem v jedné vrstvě, během natírání se barva musí průběžně míchat kvůli usazování hliníkového pigmentu na dno.
Ochrana asfaltových střešních pásů asfaltovým lakem MEM, který je výrobcem stavební chemie více než 35 let.
Nejdříve se očistí krytina od všech nečistot a veškeré trhliny se zatmelí.
Část asfaltového střešního laku MEM se naředí s vodou v poměru 1:1 a natře se s ním krytina. To zvýší soudržnost podkladu a budoucího nátěru.
Po zaschnutí předešlého nátěru se provede pomocí štětky nebo stříkacího stroje další nátěr, tentokrát už neředěný. Podklad musí být dokonale suchý, jinak hrozí smytí nátěru deštěm.
Pro nátěry střešních betonových a pálených neglazovaných tašek a vláknocementových krytin jako je eternit používáme nátěr od firmy Austis „Eternal na střech“. jedná se o akrylátový nátěr, který je odolný proti UV záření, má vysokou adhezi, a po zaschnutí vytváří voděodolný film, který chrání krytinu a prodlužuje její životnost. Nátěrem se také překryjí trhlinky a mikrotrhlinky, které jsou později příčinou degradace střšní krytiny.
Kromě toho, že nátěr chrání střechu před vlivy počasí, tak dodává krytině zcela nový vzhled a vámi požadovaný odstín barvy.
Před samotným provedením nátěru je třeba provést dokonalé očištění krytiny a to pomocí ocelových kartáčů nebo vysokotlakého čištění. Tak dojde k odstranění mechů, prachu, nátěrů a jiných nečistot.
Jako základní nátěr se používá penetrační přípravek Forte penetral. Ten se nanáší v takové vrstvě, dokud nevytvoří lesklý film, přebytek se poté setře a nechá se minimálně 6 hodin zaschnout. Poté se válečkem nebo štětcem nanáší v jedné nebo ve dvou vrstvách vrchní nátěr. Technologická přestávka mezi nátěry je minimálně 4 hodiny a provádí se za teplot od +5 do 30°C.
Tyto práce jsou nejčastěji prováděny výškovými pracovníky za pomoci jištění z lana.
Omítkové fasády, které jsou většinou tvořeny jádrovou omítkou a štukovou vrstvou, nebo stěrkou je nutné chránit chránit před počasím a povětrnostními vlivy, jinak dochází k zvětrávání a následnému drolení. navíc nátěry fungují jako architektonický prvek, který vytváří jednotný vzhled fasády.
Fasádní omítky jsou tedy konstrukce, které chrání zdivo a opláštění před přírodními a umělými vlivy.
Fasádní nátěry se dle složení, použití a kvality rozdělují na:
Fasádní nátěry se provádíme běžně jako výškové práce pomocí horolezecké techniky. Hlavními výrobci fasádních barev jsou Het, ProfiamBau, Cemix, Jub, Dufa, Primalex, Weber, Mistral a Teluria.
Před samotným nátěrem je zapotřebí odstranit veškeré nesoudržné částice, špínu a prach a staré nesoudržné nátěry a mastnoty.
Pro čištění je vhodné umýt fasádu Wapkou, ale poté ji nechat řádně uschnout.
U nových štuků a fasád je zapotřebí nechat podklad pořádně vyzrát a to většinou déle jak měsíc. Zároveň je zapotřebí přebroušením odstranit nesoudržná zrna na povrchu.
Nanášení štětcem
Nanášení malířským válečkem
Airless stříkání (bezvzduchové stříkání) - jedná se o stříkání barvy na povrch vysokým tlakem, tím je zabráněno prostřikům a stékání barev. Metoda je určena pro nástřiky velkých ploch. Barva je do koncovky vháněna tlakem více než 100 bar a zde dochází k rozštěpení barvy na malé kapičky a tím dojde k rozprášení a dokonalému a rovnoměrnému rozložení barvy na povrchu.
Složení akrylátových nátěrů je směs anorganických pigmentů, plniv, derivátu celulózy, aditiv, fungicidních a baktericidních látek a akrylátové disperze.
Akrylátové barvy jsou omyvatelné, paropropustné a rychleschnoucí. jako ředidlo se používá vždy voda. teplota před a po aplikaci by se nejčastěji měla pohybovat od +5 do 30 °C.
Na fasádě se nejdříve provedene penetrační nátěr, který má za úkol zvýšit soudržnost a přilnavost nosného povrchu. Po úplném zaschnutí lze nanést fasádní barvu ve dvou vrstvách dle potřeby. Akrylátové barvy se nanáší štětcem, válečkem nebo Air less stříkáním.
Akrylátové barvy se ředí asi 5-10% vody. Spotřeba na cemento-polymerní hmote je asi 0,2 kg/m2.
Akrylátové nátěry lze nanášet na povrchy jako zdivo, betonové panely, sanační omítky, vápenocementové omítky, omítky zateplovacích systémů.
Silikátové barvy jsou směs anorganických pigmentů, plniv, speciálních aditiv, stabilizátorů, fungicidních a baktericidních látek, polysacharidu a přísady modifikujícího pojiva dispergovaná v draselném vodním skle.
Silikátové nátěry jsou vodoodpudivé, paropropustné, mají zvýšenou odolnost proti oděru a poškrábání. Odstín barvy může ovlivnit teplota při nanášení. Většinou se aplikují při teplotě +5 až +25 °C, která musí být v tomto rozmezí 24 hodin po i před provedením.
Aplikace se může provádět válečkem, štětcem i stříkáním. Podklad se nejdříve natírá základním silikátovým nátěrem, který se nechá až 24 hodin zaschnout. Poté se nanáší minimálně dva nátěry silikátovou barvou.
Před nátěrem silikátovými nátěry je zapotřebí provést dokonalé zakrytí všech konstrukcí proti ušpinění, protože stopy barev jsou neodstranitelné.
Silikonové barvy jsou směsí anorganických pigmentů, plniv, derivátu celulózy, aditiv, fungicidních a baktericidních látek, siloxanové emulze a akrylátové disperze.
Používají se k nátěrům veškerých stavebních konstrukcí (zdivo, betonové panely, vápenocementové omítky, atd.) Barva má zvýšenou odolnost proti kyselým dešťům a chemikáliím obsažených v dešti a díky své paropropustnosti se používají i k nátěrům WTA sanačních omítek. Většinou se aplikují při teplotě +5 až +25 °C, která musí být v tomto rozmezí 24 hodin po i před provedením.
Jako ředidlo se používá voda.
Podklad se nejdříve natře hloubkovým penetračním nátěrem, po zaschnutí se nanesou 2 a více nátěrů, které se zředí maximálně 5% vody.
Nanášení je pomocí válečku, štětce nebo stříkáním Air less.
Siloxanové barvy se používají k nátěrům minerálních omítek jako jsou vápenocementové, štukové a březolitové omítky a WTA sanačních systémů.
Barva je ředitelná vodou. Aplikace se provádí válečkem, štětcem nebo stříkáním Air less. Většinou se aplikují při teplotě +5 až +30 °C, která musí být v tomto rozmezí 24 hodin po i před provedením.
Podklad se nejdříve natře hloubkovým penetračním nátěrem, který se nechá 12 – 24 hodin zaschnout a poté se natře minimálně dvěma vrchními nátěry siloxanové barvy ředěné maximálně 5% vody.
Nové plechové krytiny jsou dnes opatřeny nátěry s vysokou přilnavostí a životností. Stařší plechové krytiny je nutno jednou za několik let natřít a to i krytiny, které mají pozinkovanou ochranou vrstvu. Nátěry mají plnit dvě funkce, tou první je ochrana před korozí a následným poškozením konstrukce a tou druhou je vzhledová úprava části budovy.
Při provádění nátěru krytiny se většinou provádí i nátěry všech střešních doplňků jako jsou oplechování, okapy, svody a veškeré plechové či ocelové konstrukce. Veškeré postupy platí také pro ostatní oplechování na budově jako jsou parapety, oplechování říms, mřížky a okapové plechy.
Nátěry je možné nanášet štětcem, válečkem nebo nástřikem.
Před samotným
Na nátěry plechových střech se používají nejčastěji
Před nanášením nátěrů je zapotřebí řádně očistit podklad a zbavit ho všech nečistot, viz. další kapitola.
Nejčastější příčinou odlupování nových nátěrů je nedostatečná příprava podkladu před nátěrem.
Přilnavost starých nátěrů se zjišťuje mřížkovou metodou – to zanamená, že se na povrchů provede pomocí žiletkového nože několik řezů v obou směrech vzdálené od sebe 1-3 milimetry, řez musí být silný až na konstrukci, poté se na tuto mřížku přilepí lepící páska a strhne se, podle odloupnuté barvy se posuzuje zda je daný nátěr možné přetřít nebo je nutné jej odstranit.
Pro odstranění nepřilnavých nátěrů a nečistot se používá buď vysokotlaký čistící stroj anebo ruční čištění za pomoci kartáčů a škrabek.
Pro odstranění mastnot je zapotřebí použít odmašťovací saponát v případě ručního mytí nebo vysokotlaký čistící stroj.
Připravený podklad musí být suchý, bez mastnot, bez částic prachu a špíny a nesoudržných nátěrů
Následný popis bude při použití výrobků řady Eternal, který je jedním z nejznámějších vodouředitelných akrylátových barev. Vodouředitelné nátěry mají výhodu v rychlé aplikaci díky krátkým technologickým přestávkám.
pro tento druh podkladu se používá barva ETERNAL mat akrylátový, který se používá na nové pozinkované povrchy bez předchozí oxidace, ocelových plechů se základním nátěrem, hliníkových povrchů, režné keramiky, měďi, nepochozího dřeva a betonu.
Spotřeba se pohybuje od 0,25 do 0,4 kg/m2. Nanáší se na podklad o teplotě v rozmezí 8-30°C ve 2-3 vrstvách a mezi jednotlivými nátěru musí být dodrženy přestávka min. 4 hodiny (při 20°C). Veškeré savé podklady je nutno předem napenetrovat.
pro starší povrchy se používá barva ETERNAL mat revital, podmínky pro aplikaci jsou stejné jako u předešlého nátěru, mezera mezi jednotlivými nátěry stačí 2 hodiny. jedná se o barvu k obnovování starých nátěrů.
Jako základní nátěr se používá ETERNAL antikor akrylátový – antikorozní nátěrová hmota pro základní nátěry kovových konstrukcí. používá se pro zkorodované konstrukce v 1-2 vrstvách.
na tento typ konstrukcí se používí ETERNAL na kovy, která slouží jako základová i vrchní konstrukce. nanáší se v 1- 3 vrstvách při teplotě min. 10°C se 4 hodinovými intervaly. Jedná se o kvalitní nátěr na bázi disperze modifikované akrylátové pryskyřice, speciálních antikorozních pigmentů, plniv a aditiv. Stejně jako předešlé nátěry je možné jej nanášet ručně i strojně.
Více informací na stránkách http://www.barvy-eternal.cz
Jedním z významným výrobců syntetických nátěrů je výrobce Barvy a laky Teluria.
Syntetické nátěry je možné nanášet štětcem, válečkem či strojně. K dostání jsou jednovrstvé nátěry, které plní funkci základního nátěru a vrchního nátěru. Kvalitnější provedení je ovšem provedení vícevrstvého nátěru.
Jako základní barvy se používají výrobky s označením Pragoprimer, doba zrání nátěru je přibližně 24 hodin. Základní barvy se vyrábí v bílé, šedé a červenohnědé barvě. nanáší se ve vrstvě 25-30µm.
Na základní barvu se nanáší 1-3 nátěry vrchního nátěru nebo emailu Industrol
Naprostá většina panelových domů v České republice pochází z minulého století a z minulého režimu a spousta z nich jsou starší než jejich plánovaná životnost. S tím je spojena i problematika panelových spár, protože tehdejší kvalita materiálů a stavebních hmot byla značně nevyvinuta a spousta spar byla vymazána pouze cementovým potěrem, který neměl téměř žádnou dilatační schopnost a to je důvod, proč dnes tyto panelové stavby vyžadují opravy a revitalizace panelových spár nebo kompletní revitalizace a to především z důvodu nevyhovující tepelné izolace.
Vlivem počasí a povětrnostních vlivů dochází k odpadávání původních tmelících hmot a malt a to může mít za následek:
Oprava panelových spár je každopádně záležitost, kterou nelze odkládat a nutno ji řešit již při prvních znatelných poškozeních.
Oprava panelových spar je ve většině případů prováděna z lana za použití horolezecké techniky, což zajišťuje nižší finanční nákladnost.
Dle stávající konstrukce je nutné zvolit způsob jakým bude spára zatmelena. Vždy záleží na výplni spáry (dutá, vyplněná cementovým potěrem), šířce spáry a soudržnosti hrany panelu.
Tmelení spár se může provádět jako
Úprava tmelu na povrchu spáry
Typy tmelů
Dle pružnosti se rozdělují na tmely
Dle chemického složení se tmely rozdělují na:
Výběr tmelu se provádí dle umístění spáry, šířky spáry, materiálu a požadované životnosti.
Vyplňovací provazce se vyrábí v tloušťkách 6, 8, 10, 15, 20, 25, 30, 40, 50 mm
Nejvýznamnějšími výrobci tmelů pro spárování panelových spár jsou Den Braven a Sika
Pro tmelení spár plášťů panelových budov se používají pružné akrylátové plastickoelastické tmely Den Braven S-T1 a akrylátové elastické tmely Den Braven S-T5.
Tmel Den Braven S-T1 se používá pro spáry staveb, které jsou stavěny z panelů o maximální délce 4800 mm.
Tmel Den Braven S-T5 se používá pro spáry staveb, které jsou stavěny z panelů o maximální délce 6000 mm.
Obecné zásady pro spárování:
Tloušťka vyplňovacího provazce by měla být alespoň o 50% širší než je tloušťka spáry a to z toho důvodu, aby nedocházelo při tmelení k posunu provazce nebo k průchodu tmelu mezi provazcem a stěnou panelu.
Hloubka spáry se navrhuje jako šířka spáry v milimetrech + 6mm.
U spár o šířce 15-40 mm je zapotřebí provést pomocí polymercementové malty opravy ulámaných rohů a hran.
Pokud je šířka spáry menší než 15 mm, je zapotřebí provést její rozšíření.
Pokud je šířka spáry větší než 40 mm, je zapotřebí její zůžení na tuto šířku, jinak hrozí stíkání tmelu při spárování. Pro opravu hran a stěn nebo zůžení spáry se používá malta, která se namíchá v tomto poměru:
- 1 díl portlandského nebo struskoportlandského cementu třídy ČSN 72 2122
- 3 díly kameniva frakce 0-1 nebo 0-4 mm
- 0,5 hmotných dílů disperze S-T7 nebo Sokrat 2804
Postup
Spáry se dle potřeby zapraví.
Před tmelením se spáry řádně očistí, odstraní se mastnoty a nesoudržné částice a spáry se profouknou vzduchem a čelní strany panelů se opatří ochranou páskou proti znečištění tmelem nebo penetrací.
Úprava spáry před samotným tmelením opatřena vyplňujícím provazcem, primerovým nátěrem a ochranou páskou
Do spáry se vtlačí třeba za pomoci dřevěného klínu vyplňovací provazec do patřičné hloubky a vnitřní stěny panelů se natřou primerovým nátěrem, který se vyrobí smícháním 1 dílu spárovacího tmelu a 3 díly vody. Tento nátěr se nanáší pomocí štětce.
Po zaschnutí primerového nátěru (asi 15 minut při 20°C) se začne nanášet spárovací tmel S-T1 a to buď vytlačovací pistolí nebo špachtlí. Je zapotřebí, aby tmel řádně přilnul ke stěnám panelů i k provazci. Poté se povrch zarovná a uhladí pomocí štětce nebo stěrky namáčené do vody.
Tmelení se provádí odshora dolů. Tmelení se smí provádět pouze při teplotách od +5°C do 30°C
Tmelení, kdy tmel překrývá spáru
Při této metodě není zapotřebí úprava šířky spar, nerovnosti povrchu mohou být maximálně 3 mm, překrytí spáry po obou stranách musí být min. 20 mm, čelní strany panelu se ovšem nepenetrují a tloušťka tmelu před čelní hranou panelu musí být minimálně 5 mm.
Trvale elastický tmel na PU bázi s nízkým E-modulem, vysokou elasticitou a nelepivým povrchem. Těsnění spár na opěrných zdech, fasádách a mostních opěrách. Odolný UV záření. Celková změna tvaru: 25 %, tvrdost Shore A: 25. Aplikace: ruční nebo vzduchovou pistolí. Čištění pomocí Sika Remover-208 nebo ubrousků Sika TopClean-T
vhodný pro utěsnění fasádních spár, speciálně pak dilatační spáry prefabrikovaných prvků, ale také připojovací spáry oken, dveří, kovových a betonových prvků. Vhodný i pro styk dřeva, kovů a betonu.
pro tmelení fasád s vysokými požadavky:
betonově šedá
600 ml monoporce
Trvale elastický tmel na bázi STP, bez zápachu a rozpouštěděl, výborně odolává povětrnosti, UV záření. Vhodný pro všechny druhy dilatačních spár a styčných spár z rozdílných porézních i neporézních materiálů, např. PVC, beton, kovy, cihla, kámen
tmel pro stavební spáry, zejména při styku savých a nesavých podkladů, tzn. osazování oken a dveří (např. PVC, kovy, dřevo na beton, zdivo apod.)
bílá
300 ml kartuše, 600 ml monoporce
Pružný tmel na bázi PU vhodný na těsnění spár panelových domů, balkónových a fasádních prvků, okolo oken a dveří. Používá na podklady z betonu, pórobetonu, cihel, dřeva, kovu a tvrzeného PVC. Není vhodný na těsnění skel, podlahových spár a na použití při trvalém zatížení vodou. Celková změna tvaru: 25 %
vhodný pro utěsnění spár ve stavebních konstrukcích, jako například:
betonově šedá
600 ml monoporce
Zahlazovací kapalina pro tmelené spáry pomocí polyuretanových a silikonových tmelů. Nenarušuje okolní povrchy, nezpůsobuje zbarvení a urychluje vytvoření povrchové kůže. Poskytuje vynikající vzhled tmelené spáry i v případě křížení a ukončení.
Zahlazovací kapalina pro tmelené spáry pomocí polyuretanových a silikonových tmelů. Nenarušuje okolní povrchy, nezpůsobuje zbarvení a urychluje vytvoření povrchové kůže. Poskytuje vynikající vzhled tmelené spáry i v případě křížení a ukončení. Spotřeba: v závislosti na použití
UD profily slouží pro vytvoření konstrukce sádrokartonového stropu. Rozměry UD profilu jsou 28×27 mm v tloušťce plechu 0,6 mm a v typizované délce 3 metrů. Povrch profilu je pozinkovaný. Slouží částečně jako nosná konstrukce pro CD profily nesoucí samotný podhled.
Profily se pomocí natloukacích hmožďinek připevňují ve vodorovné poloze po obvodu místnosti ve výšce, v jaké požadujeme budoucí strop nebo podhled, ale k tomu musíme ještě připočíst tloušťku sádrokartonu a popř. povrchové úpravy. Profil má v sobě již předvrtané díry pro uchycení hmožďinkou. Maximální rozteč hmožďinek je 80 cm a od kraje mohou být vzdáleny maximálně 20 cm. Před upevněním profilu na zeď se na zadní stranu profilu přilepí pěnová páska, která zabraňuje přenosu hluku konstrukcí.
CD profily stejně jako UD profily slouží pro vytvoření konstrukce sádrokartonového stropu a šikmých podhledů. Rozměry CD profilu jsou 60×27 mm v tloušťce plechu 0,6 mm a v typizovaných délkách 3 a 4 metrů. Povrch profilu je pozinkovaný. Slouží jako nosná konstrukce pro sádrokartonové desky, které jsou do profilu připevněny šrouby.
Samotné CD profily jsou připevněny k nosné stropní konstrukci nebo nosné konstrukci střechy pomocí třmenů a závěsů
CW profily se používají pro stavbu příček a slouží jako nosná konstrukce pro sádrokartonové desky.
CW profily se vyrábí v typizovaných šířkách 50, 75 a 100 mm, v délkách od 2,60 m do 4 m v tloušťce profilu 0,6 mm.
CW profily se vkládají mezi UW profily připevněné do stropu sroztečí 60 cm. Mezery mezi CW profily se vyplňují tepelnou nebo spíše zvukovou izolací širokou dle dané budoucí příčky. Na CW profily se šroubují posléze sádrokartonové desky.
UW profily slouží ke stavbě sádrokartonových příček a předsazených stěn, profil UW se upevňuje do podlahy a do stropu pomocí hmoždinek a tvoří nosnou konstrukci pro CW profily. Před uchycením se styčná plocha opatří pěnovou páskou.
UW profily se běžně vyrábí v šířce 40 mm, tloušťce 50, 70 a 100mm a v délkách 3 a 4 m a tloušťce plechu 0,6 mm.
UA profily jsou profily, které jsou určeny jako nosné prvky pro zavěšené předměty (umyvadla, poličky,skříňky,sanita) na sádrokartonových konstrukcích, bývají samostatně kotveny do podlah a stropů pomocí hmoždinek. Jsou podélně děrované a narozdíl od ostatních proilů se vyrábí ze silnostěného plechu o šířce 2mm.
Mohou být použity i pro strop a všude tam kde je potřeba zesílit konstrukci a zvýšit její nosnost.
Stejně jako CW a UW profily se vyrábí v tloušťkách 50, 75 a 100 milimetrů, v šířce 40 mm, tloušťce plechu 2 mm a délkách od 2,5 metrů do 4 metrů.
V Evropě jsou na trhu k dostání sádrokartonové desky v tloušťkách 6 ; 9,5 ; 10 ; 12,5 ; 15 ; 18 ; 20 a 25 milimetrů a plošném rozměru 1250 x 2000 milimetrů.
Dle speciální vlastností se sádrokarton rozděluje na:
SDK deska obyčejná (GKB)* – pro běžné použití v místnostech, kde relativní vlhkost nepřesahuje 65% při teplotě 20 °C a nejsou kladeny speciální požadavky na požární odolnost, akustiku a mechanickou odolnost.
SDK deska impregnovaná (GKBi)* – pro použití v interiérech se zvýšenou vlhkostí do 75% nebo krátkodobě zvýšenou vlhkostí do 85%. Používá se především v koupelnách, umývárnách, prádelnách, na záchodech a v kuchyních bytů a rodinných domů. Objemová hmotnost se pohybuje kolem 600 – 700 Kg/m3. Barva použitého kartonu má zpravidla zelenou barvu kvůli rozlišení.
SDK deska protipožární (GKF)* – jedná se o desku, která má delší odolnost proti prohoření, objemová hmotnost se pohybuje okolo 800 Kg/m3, deska je potažena červeným kartonem, její využití je do prostředí s relativní vlhkostí do 65% při teplotě 20°C.
SDK deska protipožární impregnovaná (GKFi)* – stejná deska jako GKF, ale je impregnovaná a proto se může používat i v místnostech se zvýšenou vlhkostí.
Sádrovláknitá deska (Fireboard)* – objemová hmotnost je větší než 780 Kg/m3, deska má klasifikaci dle reakce na oheň A1. Plochy a podélné hrany jsou opláštěny skelným rounem. vyrábí se v minimální tloušťce 12,5 mm a maximální tloušťce 30 mm.
SDK desky akustické - desky zabraňující přenosu hluku, obvykle jsou potaženy modrým kartonem.
SDK desky podlahové - desky určené pro konstrukce podlah, deska je spojena ze tří kusů s drážkou, deska má obvykle tloušťku 25 mm.
Nejčastěji prodávané sádrokartonové systémy v česku jsou Knauf, Rigips, Norgips, Danogips a Lafarge Gips
* značení dle výrobce Knauf
Sádrokartonová deska je lisovaná sádrová hmota mezi dvěma silnými kartony. Slouží k rychlé instalaci konstrukcí jako jsou
Šroubuje se na tenkostěné pozinkované profily nebo na dřevěné latě a hranoly nebo se lepí na zdivo. Výhodou je jednoduchá úprava a tvarování a rychlost výstavby. Reguluje vlhkost v místnosti, má tepelněizolační, zvukověizolační a protipožární vlastnosti, lze jednoduše do konstrukce zabudovat instalace jako je elektrokabeláž, odpady apod.
Dnes jsou sádrokartonové konstrukce využívány především v bytové, občanské a průmyslové výstavbě.
Pokud máte zájem o výměnu odkazů na těchto stránkách, napište svůj konkrétní požadavek na afaservis@gmail.com